Je horký letní podvečer. Nad hloučkem mužů stojících na rohu ulice se vznáší nažloutlý oblak kouře a vzduchem se nese vůně doutníků. V baru La Bodeguíta del Medio sedí horkem unavený spisovatel. Hraje si se skleničkou. Několik kostek ledu si mísí s mátovými lístky a kostky s cinkotem narážejí do skla. Muž pozoruje dění kolem. Za barem stojí opálená dívka a připravuje další Mojito. Při tom lehce kroutí boky v rytmu kubánské hudby.
Tak takhle bych si představovala jeden večer Ernesta Hemingwaye v Havaně. Nezmiňuji se o něm náhodou. Je totiž známo, že oblíbeným drinkem tohoto spisovatele bylo právě Mojito. A La Bodeguíta se pyšní tím, že mohla hostit tohoto velikána světové literatury. On zas na oplátku prohlašoval, že tento bar míchá nejlepší Mojito.
Nevím, jestli existuje někdo, kdo o Mojitu ještě neslyšel. Spíše bude hodně lidí, co se s ním setkali ve filmech, ale nevědí jak vlastně chutná.
Takže Mojito patří k osvěžujícím alkoholickým koktejlům. Jeho základem je bílý kubánský rum, limetky a čerstvé lístky máty. Má sladko – kyselou chuť se silným mátovým aroma a hlavně poskytuje úžasné osvěžení.
Roku 1910, kdy už Kuba dávno znala rum, badatel Miguel Boneas píše o míchaném mojitu, ačkoliv nebylo zmiňováno v jiných zdrojích. O sedmnáct let později, v roce 1927, v již zmiňovaném baru La Bodeguíta del Medio se konal oficiální nástup mojita na barmanskou scénu.
Příprava není náročná a ingredience jsou běžně dostupné. Nemusíte zvládat žádné barmanské triky a mojito si můžete namíchat libovolně silné dle své chuti.
Nakrájejte limetku na 8 částí a 4 vhoďte do sklínky (používá se velký tumbler – neboli sklenice bez stopky ). Přidáme třtinový cukr a lístky máty ( asi 7-10). Vše rozdrtíme (sklenku ne, samozřejmě...). Do sklenice vsypeme drcený led ( kostky rozdrtíme lehce, když je zabalíme do ubrousku a použijeme paličku na maso). Vlijeme 40 ml rumu a doplníme sodou. Ozdobíme lístky máty a limetkou, přidáme míchátko a pijeme brčkem.
Použít můžete i místo čerstvě drcených limetek limetovou šťávu.